40 DNÍ V SINGAPURU: Singapur v obrazech, týden první

Ahoj!
Zdravím z překrásného Singapuru! Je tu teď půl deváté večer, ale venku je pořád přes dvacet stupňů, a tak jsem upřednostnila svůj klimatizovaný pokoj před večerní procházkou a konečně se dostala k napsaní článku. Původně jsem se chystala celý náš dosavadní pobyt popsat slovy, pak jsem si ale uvědomila, že už se toho velmi svědomitě ujal Pepa, a proto jsem se rozhodla, že ho radši doplním pár fotografiemi, které se mi naskupily v telefonu. Nakonec přidávám také několik náhodných faktů, které mě tu překvapily.

Chybí mi tady nože, jí se tu zásadně vidličkou a lžící. Místo krájení jsme si tedy všichni adoptovali techniku "klování" lžící, ale není to ono.
V chemických laboratořích se zásadně nepoužívají ochranné pomůcky.
Často nevím, zda na mě někdo mluví anglicky nebo čínsky.
Ještě jsem nepotkala někoho, kdo by neměl instagram.
Mám v pokoji brouky.
Na ulicích tu chybí kočky. Vlastně všude chybí kočky. V centru proto vznikla kavárna, ve které zaplatíte 13$ a můžete se celou hodinu (!) mazlit s asi deseti exempláři přešlechtěných vykartáčovaných koček v pokoji, který vypadá jako obývák. Musíte ale počítat s tím, že se o ně budete dělit s dalšími padesáti zájemci.
Všichni moji spolužáci s sebou nosí do školy plyšáky. Proč, to nevím.
Během pěti minut, co píšu tenhle článek, se venku zčistajasna strhla šílená bouřka, počasí je tu věru nevyzpytatelné. Nesnáší ho i sami Singapurci a je jejich oblíbeným tématem k rozhovoru.